Dr.Wayne W. Dyer
Dr. Wayne W. Dyer je jedním z nejčtenějších mezinárodně uznávaných autorů dneška na poli rozvoje osobnosti. Napsal celou řadu bestselerů včetně Real magic (Skutečné kouzlo), Vaše bludy (Talpress, Your erroneous zones), Konec výmluvám (Anag, Excuses begone!), Proměna vašeho života od ambic ke smyslu (iBalance, The Shift - Taking Your Life From Ambition to Meaning).
Natočil úžasný film, který vám vřele doporučuji Promněna (the Shift)
Cituji z filmu:
Čtyři ctnosti podle Lao c´
1. Úcta k životu jako celku, což znamená respekt.
2. Upřímnost, čestnost.
3. Jemnost, která se projevuje v našem životě jako laskavost.
4. Podpora, služba ostatním.
Jedinou cestou, jak pochopit smysl života, je dostát podstaty života, čili najít svou vlastní přirozenost.
Duch dává život.
Všichni jsme přišli z toho místa, které se nazývá Duch. Když jsme se objevili na tomto světě, objevili jsme se tady z malinkaté kapky lidské protoplazmy, ze zrnka, chceme-li. A v tomto zrnku, bylo obsaženo naprosto vše, co potřebujeme k životu.
Jedna z nejdůležitějších metafor, které jsem kdy použil, je, že během prvních devíti měsíců našeho života, od našeho početí až do okamžiku narození, bylo pro nás vše zařízeno. Nemuseli jsme nic dělat. Nemuseli jsme se trápit tím, jaká bude barva našich očí, nebo jak bude vypadat naše tělo. O všechno bylo postaráno, jenom tak, jenom jsme se odevzdali. Nazývám to budoucností. A táhne nás to právě tím směrem, pro který jsme předurčeni. Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že pokud tam bylo zajištěno vše, co jsme potřebovali pro fyzickou cestu těla, proč by tam také nemohlo být zakódováno všechno pro zbytek naší pouti? Některé naše poslání už tam je. Celá naše osobnost tam je. Vše, čím se máme stát, nejen naše fyzické já, ale všechno, když se odevzdáme a necháme……
Pak se narodí dítě a my se díváme na to krásné malé stvoření jako rodiče, díváme se na děťátko a řekneme: „ Dokonalé dílo, Bože dokonalé dílo! Nemohlo to být lepší. Ale od teďka si to bereme na starost my!“
Pak jsme obklopeni různými lidmi, naší rodinou, naší kulturou, ať jsme kdekoli, a všude nám začínají tvrdit, že nemůžeme věřit tomu, kým jsme. Musíme věřit čemusi mimo nás. Tak se vydáváme na cestu ambice. Jakmile jednou řekneme:“ teď se o to postaráme“, vložíme tam něco, uchopíme tuhle dokonalost a jednoduše Stvořitele vystrnadíme.
A objeví se ego. Tahle naše součást, ego nám začne říkat, že nejsme dokonalé božské stvoření, součást Boha, z níž jsme vzešli. Říká něco jiného. Říká, že jsi tím, co máš. Začíná to hračkami, pak bankovními účty a nakonec majetkem, který máme. Dřív než si to uvědomíme, si začneme vytvářet totožnost na základě majetku. Začneme věřit, že čím více mám, o to cennějším jsem člověkem. Tak trávíme své životy tím, že zabředáváme svoje děti do kultury, která zdůrazňuje VÍCE.
Stává se téměř mantrou ega: „musíme mít víc a víc.“
Čím více toho máme, tím více se bojíme, že se nám to druzí pokusí vzít, tím více času trávíme na tím, jak to ochránit a jak to rozmnožit. Problém je, že pokud se ztotožňujeme s tím, co máme a tyto věci zmizí, pak i to, kým jsme my, zmizí.
