Metatron



Krásný večer vám přeji moji milovaní v tento kouzelný večer. Máme novoluní a to je vždy o kousek měsíce víc. Za půl měsíce bude celý. Já přišel jsem dnes vás opět navštívit, neboť žádosti jsem vyslyšel. Týká se vás z Prahy děti a okolí Česka. Dnes na Karlově mostě byl jsem se proletět a pak s řadou dalších postával jsem v parku, pak na Václavském náměstí na soše Václava přímo seděl jsem si chvíli jen tak bez křídel a souznil jsem s klidem, neboť ruch velkoměsta ve mně utichl. Pocítil jsem velký příval radosi nad nadcházejícími časy. Vy nevíte ještě mnozí, co s andělama my již dávno rozehráli nad vašimi hlavami. Jsme zde proto a poletujeme nad vašimi obláčky co vinou se z proudu komínů zašedlé a nad obláčky snů co vysíláte z vaší kůry mozkové. To vše splývá v jedno a dá se to snadno oddělit jako od plevele zrno. My čistíme už dávno vaše kořeny zastaralé, co zapustili do nich moudra vaši předci. Do vašich oken nahlížíme a dohlížíme nad spánkem spravedlivých, seč nám krovky stačí, ale vy moc nedbáte klidu. Z oken vašich řinčí stále tolik nepochopených slov o tom, co se dávno již neděje. Co vysílají vám páni mrzutosti ve vašich bednách budoucnosti nových je už zastaralý čas. Oni jen drží se zuby nehty, neboť bojí se svobody. Ví, že dožene je a bude po legraci, kterou sami sobě na tělo ušili. Vy, kteří jste už probuzení s veselou myslí pozvete tyto již brzy k odchodu zpět odkud přišli a ještě níž. Nebude pochyb, kdo přišel jím to říct, jako že archanděl Metatron se jmenuju a slibuju za vaše Merkabi, že již čistější budou a jasněji svítit, jen pusťte se strachu a nedůvěry v systém, který už není a bude zcela nový vytvořený. Já zaplatil jsem poutníkovi řeč co stál vedle mne a poslouchal jsem jeho snění. Tak jak jeho srdce bylo při té představě, že svobodu si přivedete zpět, tak ho i uslyším být za nedlouhý čas ze srdce Evropy. zde nastane ten den za okamžik měsíců tohoto roku. Půjdete všichni jak vás znám, až Svoboda zavolá vám do oken ... Hola, pojďte zase zpívat vy krásným hlasem o míru a lásce. Kdo v tyto dny podpoří věřící v lepší zítřky, sám se jich dočká. Kdo stále věří v nenávist, protože udolala jeho smysli, půjde brzy se srdcem bolavým domů. My již vidíme do vašich srdcí a mnozí zpíváte líbezně. Je to chorán zvuků co nesou se Branou osvobození od minulých časů přes lávku do Lásky náruče. Nepoteče už krev tady a nikde. Můj pán už dobojoval v tělech vašich. Teď usedl opět do křesla a ujal se vedení této hry. On je prostor a vy jste vše v něm. Nuž tvořte děti, my se budeme dívat. Zasahovat ale musíme, neboť opravit kolečka v hodinách času, kterých se ještě delší dobu nevzdáte, bude třeba. 
Usuzujeme, že mladá krev za podpory starých duší rozevře náruč odporu staré struktury aby vyplula na povrch a celá v křeči a s hanbou odpochodovala k pročištění sak a kravat pomačkaných časem hloupých vlád.
Je to tak a ještě mnohem víc milovaní. Dnes spěte sladce, ještě tolik nových zpráv k vám přiletí, že netušíte víc. Já také půjdu zavřít oči tohoto dne už, abych cítil pod víčky vás co budete si nechat zdát. Neboť spánek je velmi silný hráč.

https://www.facebook.com/hana.fialova.12?fref=ts