MŮJ TRENÉR VODOVODNÍ KOHOUTEK

Dnes jsem si uvědomila, že mám nedořešený vztah ke kuchyňskému kohoutku v naší kuchyni. Téměř každý den dává pořádně zabrat mým nervům. Nastěhovali jsme se před rokem do starého domečku a některé jeho staré části jsme tu nechali. Mezi nimi byl i tento vodovodní kohoutek, je starý, ale je funkční. A co je důležité, má dva kohoutky na teplou a studenou vodu, takže se musí nejdříve voda naředit do určité teploty a pak se může začít umývat. Vypadá to banálně, ale už jsem si evidentně odvykla tuto činnost provádět. Důkazem je každodenní spaření mých rukou. A to vždy vyjedu, ale v zápětí si řeknu, klíííd. Ne že by to bylo špatně, že když se opařím, tak vyjeknu, to je normální reakce. Jenže já jsem si za tu dobu vypěstovala k tomu kohoutku docela zajímavou emoční vazbu, jako by to byla osoba, která vám leze na nervy, a vy nevíte, co máte dělat. Vždy když tu osobu uvidíte, tak se ve vás zvedne vlna odmítavé emoce. Začne to ve vás vřít a vy se dostáváte do stavu, kdy nemáte sebe příliš pod kontrolou, zkrátka nejste v klidu.

 A dnes mi to došlo, právě to se mi děje ve vztahu k mému vodovodnímu kohoutku! Musím s tím něco udělat. Je důležité to vyřešit. Protože kvůli této „banalitě“ si docela úspěšně zadělávám na nějakou bolest v těle nebo nemoc.

Myslíte si, že to je nesmysl?

 Není!

 Nejde o vodovodní kohoutek, ale o mně a o mé reakce v těle. Když se rozčílím, nesouhlasím s danou situací, a tím si blokuji základní čakru a její příjem energie, to mně unaví a můžu mít bolesti v nohou. Když se ještě nazlobím, používám k obraně zlobu a to je třetí čakra, to mi bude asi špatně po obědě, zablokovala jsem si totiž své energetické centrum Solar plexus, příjem naší energetické síly. Navíc učím buňky v mém těle, hlavně na těch místech, kde jsou zmíněné čakry, zlobit se a nesouhlasit například s tím, že jim pošlu do těla přes žaludek nějakou nezdravou jedovou dobrotu.

To co prožíváme, to jsme a to jsou také všechny naše buňky v našem těle, protože naše tělo jsme my.

No a z psychologického hlediska bych to ještě viděla tak, že jsem ten milý vodovodní kohoutek použila jako boxovacího panáka, jako zástupný cíl mé nespokojenosti s něčím v mém životě. Takže jdu hledat co to je. Zatím vám přeji hodně lásky a málo opařených rukou!

Vše je dobré!

Milada