O duši
Napadlo mě,abych odpovědi necuckovala bokem,dát to sem.Čtení dobrovolné, šíření povoleno.
Víte,je to jako pohádka o cestě duše.Ale cítím, že tomu mohu věřit.
Když se duše rozhodne jít na zkušenou na planetu(mám namysli pouze tuto pozemskou,neboť jen zde skrze náše těla zakouší stvořitel zkušenost s hmotou)pak se vrací obohacený zpět do vlastního tvoření se stvořenou zkušeností).Tam jeho inteligentní mozek sám sobě ve velikosti každé jedné jiskry,která se vrací k sobě zpět do jednoho všeho co je sdílí sám sobě jak co uhrál.A pak se vyzve v podobě dalších jiskřiček(duší..chcete-li)k další hře toho,co ještě nezažil a jde si to rozehrát,poté dohrát atd.Rozhodl se nyní tuto hru duality ukončit.A začít znovu.Jak je to s dušemi?
Přijdeme s plánem duše...ve skupinách.Zapomenuti.Jinak by to nebyla hra.Jsou body, k nimž musíme přijít uloženy v našich databankách našich systémů a mezitím volná energie ke tvoření.Je mnoho cest,kterou se poté duše vidá,neboť v obalech jsou jejích schopnosti velmi omezené.Ta člověčí část,které na Zemi dává přednost ji vede mnohdy těžkými zkušenostmi,nebo´t podvědomě ví,co si je třeba prožít a odžít...stejně tak všichni z jeho rodiny..jeho skupiny duší.Abychom na sebe nebyli moc vázaní,skupiny duší sem inkarnujících se se obměńují.
Prožijeme život,odedjeme z těla.Já sem dám malinký příklad ze zkušenosti mé duše, nevím z kterého života,já ji tehda nerušila.Povídala mně,smutná...víš,já jsem tehda,když mě mučili a chtěli,abych zradila otce,neměla sílu být slabá.Brečela jsem,naslouchala jí a naprosto vážně se slyšela jak si říkám,panebože,,já bych pro ni i to tělo dala.
Pokračovala...oni mě nemohli zabít,nešlo to...já jsem věděla,že už to nemůže víc bolet a tak jsem odešla zpět.Stvořitel chtěl vyzkoušet všechno,prožít každou bolest.Nikdy nikdo nemůže zabít duši!!!Je to jako zabít boha,jako by se bůh chtěl zasebevraždit.Pravda,někdy některá duše takto selže,musí se ale očistit a nebo je to v úmluvě duší z důvodu karmy a to je pak odpuštěno.To on sám umírá v našich tělech,ví jaké je to být upálený,rozčtvercený....Já jsem mu to vyčítala, když mě to učil chápat.Říkám ,jak můžeš poslat na smrt tak krásné těla,děti,ty nevíš jaké to je trpět....0'jééééé,co on o de mě slyšel za guláš.Nikdy se nezlobí,nemůže nemá to v programu.Copak se chce někdo zlobit sám na sebe,ví-li vše?Tuto vlastnost stvořily jen jeho části zde.
Když duše životem vytvoří těžký otisk(své duše)tak je za to pochválena.Příklad,který se vám zpočátku nebude zdát,ale věřím, že pochopíte.Takový Stalin...miliony lidí posla na smrt.Než se tak stalo,zeptal se bůh svých jiskřiček...potřebuji na planetě ještě udržet dualitu,ještě jsem nepoznal,co dokáže vytvořit nevědomost,kdo chce jít a vytvořit silnou temnou enerii?KDE JE TA NEJODVAŽNĚJŠˇI DUŠE?Vždy se najde...On je přece odvážný,vždyť pro sebe za účelem poznání a prožití veškeré bolesti stvořil celou planetu.Tato duše věděla, že až se vrátí,čeká ji těžká karma,že se bude muset vrátit a bude velmi trpět.Její skupina duší s tím souhlasila.A šli hrát další hru....Otisky,které mají tuto nehodnotu,jsou spáleny rozfoukány světlem-my říkáme,že jsou v pekle).Oni nezůstanou nikde,byla to jen zkušenost a potřeba pro vytvoření něčeho,poté ji sám stvořitel zničil.Ale duši Ne!Duše je nesmrtelná.Bůh ze sebe přece nebude ukrajovat.On roste.Otisk duše,který zklamal,něco nezvládl,ale není to na peklo(říkejme tomu klidně tímto slovem,ale je to skutečně vytvořený prostor osvobozující od zla) se nemůže vrátit zpět k bohu,ale musí do tkzv. očistce.Tento otisk je oddělen od Boha a duši jeho energie chybí a tak nemůže na zem do doby,než se tato část očistí a ona většinou znovu chce,chce si jít hrát.Zatímco o d té co shořela v pekle se očistí a o zkušenost naroste,zesílí,za odvahu řekněmev očistci je její část tak dlouho,dokud se dostatečně nepochopí...a pak jde zpět,čistá.Je jí odpuštěno.I bůh si odpoušít,proto nás to učí.No a otisky,které vytvoříme lehké,krásné,zajímavé,nebo jen tak neutrální...protože i to naše duše potřebuje(být například bezdomovec je velmi těžké a alkoholik...duše ví,proč si takto odkládá pocity..my jen nevíme co si řeší a odsuzujeme)tak tyto otisky jdou celé se svou duší zpět.Domů.Nehledejte domov v nebi.Patří nám celý vesmír...jen se připojíme a splyneme.Tady právě mohu navázat na to mrkání okem Pavle a řekněme pomůcky..Je třeba se umět zaměřit.To se ale nedá naučit.Jen pochopit a zkusit.Je to takové hraní se,oťukávání,je nám to dovoleno,nebo spíš jsme vyzýváni se nějak seznámit.Jestli se zaměříte na energii andělskou,jemnou, svých blízkých, slunce,to je jedno.Vše je jedno,jen má specifické vibrace.Když budeme rozumět,tak že si energii přeložíme do slov(jazyk nerozhoduje,překládáme si my)pak začneme rozumět,kdo nám co chce sdělit.I pro energii volnou všeho co je, je to zkušenost.Tímto roste celý vesmír, na toto se čekalo.Až sami budeme konečně toužit po tom, snést nebe na zemi. Takže můžeme si domlouvat pravidla komunikace.Někdy nevím,kdo se mnou mluví a do toho mně pořád některá posádka z flotily upravuje komun.systém,měří mě,fotí,Chosé sfoukává jak kdybych byla bublifuk.....tak jsem si včera požádala,aby se mi každý představil,ale také se rozloučil.Aspoň pro to,abych mohla poděkovat.Že je to u nás zvykem.Opravdu oni chtějí takto sdílet komunikaci.Chtějí nás poznat,pochopit,než přiletí.No to teda probudili vzorek!!!Když jsem se ptala Plejáďanů,jestli se také líbají při setkání...no to sem dám raději jindy.Ale zasejc si myslím, že oni schválně chtěli takto primitivní otázky,aby na ně nemuseli složitě odpovídat.Takže NEE.Nelíbají se vůbec,jen se množí...(ale naštěstí jenom mezi sebů,mají asi jinou aparaturu,to jsem se netroufla zeptat).Teda tady se vůbec nedá pracovat v tom pokoji,tady se už chechtá snad všechno co vibruje.!!!Takže ne že by se chtěli polidštit,chtějí nás poznat.Chosé se mně pořád za něco chechtá.Už teď prská a já ještě ani nevím, co chcu napsat..píšu jak meteleskumbleskum..Nechápe složitost myšlení nás lidí,.mojeA co to, a co tamto,a co ten...Ač šaman,je z toho paf.Vytvořila jsem si ze štuplů do uší proti psím ranním pozdravům svůj vlastní.Narušila jsem si mazivo a říkám Chosé pomoz mi s tím, to bolí.Čučel a pak říká, copak já můžu mluvit s tvým štuplem?Jela jsem si koupit alpu a ...no zprvu jsem si chtěla nakapat,to jo,ale nemám kapátko,tak doslova jsem je tou alpou prolila.Chosé to sledoval a říká,ty se opíjíš ušima!Když jsem dělala k večeři kaši a sypala tam mandle,hrozínky, no všechno možné..a tři lžíce medu,zničeho nic si rýpl..to je tvoje dieta,člověče?To by se najedlo sedum hladových šamanů.To je život...Když jsem cvičila na posilování břicha a zadku už mě štval,něčemu se chechtal v jeho jazyce,říkám nemůžu cvičit,po´t to vzít za mě.Položil mě na lopatky.Tak tento rozdováděný uchechtaný otisk jsem získala jako své první propojení s minulým životem.Duše věděla,proč si ho vybrala.Jsem jí za to nesmírně vděčná.Myslím, že čteteli na stránkách kde máte,každý po svém,budete brzy velmi překvapeni,jaké bohatství jsme si sem přinesli.Když mně bylo sděleno,kterého ostrova se čištění týká,omluvila jsem se za svou ještě zcela ne víru v sebe a požádala,abych to sem nemusela dávat.Pochopili.Napsala jsem to jméno jen jednomu člověku.Hledám v sobě stále větší sílu,sebevíru...jako všichni.Skutečnou sílu energie těchto dvou slov,tak jak byla původně myšlena můžeme čerpat ze srdce,nekonečně mnoho,stačí se napojit a mít čistý kanál.
Je očividné, že jsem nenašla řešení,jak sem dát krátké sělení,chci-li tam dát aspoň něco z toho co se mi honí hlavou.To nelze.Vychází to z teď.Co mě štve,že píšu rychle a pak musím pozorovat,jak se to tady pomalu datluje,bojím se,že u toho začnu přemýšlet.
Hezký den
Ještě něco..voda je úžasný vodič,ukotvuje nás se zemí,je dobré do ní nořit tělo a je jedno zda do přírodní nádrž,nebo na kupko.Voda je zdroj,jde zpět s našimi otisky ať ji vypustíme odkudkoliv..
